Hlavní rozdíl, který mezi oběma přístupy spatřujeme, je, že dítě u nás získává velmi brzy samostatnost, schopnost postarat se nejen o sebe, ale také o druhé. V naší Montessori školce i škole je tedy vedeno k samostatnosti, zodpovědnosti a povzbuzováno při vzdělávání přirozenou formou – prožitkem.
Jaký je rozdíl mezi tradiční mateřskou školou a Montessori mateřskou školou?
| TRADIČNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA | MONTESSORI MATEŘSKÁ ŠKOLA |
| Třída je vybavena hračkami a běžnými pomůckami, prostor je vymezen na hrací část a spací – není strukturován dle vzdělávací nabídky | Prostor třídy je pomyslně strukturován dle vzdělávacího obsahu na tzv. centra aktivit – centrum praktického života, centrum smyslové výchovy, centrum matematiky, centrum jazyka, centrum kosmické výchovy.Uprostřed třídy je vyznačená elipsa.
Vybavení třídy neobsahuje běžné hračky, ale speciální učební pomůcky. |
| Vzdělávací obsah a nabídku, co a jakou činnost budou děti vykonávat, učitel vybírá, předkládá a řídí veškerou činnost. | Učitel pouze nabízí činnost a dítě vybírá, dle svého zájmu a potřeby. Hlavním principem přístupu učitele k dítěti je tzv. dělená odpovědnost.Učitel dává dítěti možnost svobodné volby ve výběru práce. Současně mu ale pomáhá vybírat takovou činnost, pro kterou se nedokáže samo rozhodnout. Musí jej dostatečně motivovat. Dává svobodu dítěti tam, kde je schopné převzít zodpovědnost. Zasahuje v případě, kdy se dítě nudí, nedokáže si vybrat činnost, nebo kde jsou porušována pravidla. Dále učitel podporuje a pomáhá dětem, které pomoc potřebují. Snaží se postupně doprovodit dítě do stádia vlastní odpovědnosti. |
| Postupuje se podle rytmu daného učitelem. | Postupuje se individuálně, podle tempa učení každého dítěte. |
| Převládá organizační forma hromadná. | Převládá organizační forma individuální, popř. skupinová. |
| Dítě je během dne stále vedeno učitelem. | Dítě má volnost (svobodu), aby samo objevovalo, poznávalo a zkoušelo, avšak musí dodržovat stanovené hranice pravidla. |
| Vědeckost pojetí metody učení není podporována, předávají se „hotové“ poznatky. | Vědecká metoda vyučování (konstruktivismus) – „objevování“ dítětem. |
| Mnohé je založeno na hraní jakési role a na představách. | Orientace na realitu – skutečný život (odpovídají tomu jak učební pomůcky, které vycházejí ze skutečného života, tak činnosti, které jsou dětem nabízeny – zaměření na samostatnost a sebeobsluhu dítěte).Učební pomůcky neposkytují malým dětem zmenšeninu světa, děti pracují s autentickými věcmi, pouze úměrné velikosti |
| Nesystematické uložení pomůcek – na vrácení materiálů na své místo se mnohdy netrvá, důležité je pouze uložení do nábytku (často jsou v krabicích a policích hračky různého typu a druhu, či materiálů). | Pomůcky mají své stanovené a vyhrazené místo v policích – jsou roztříděny jak dle vzdělávacího obsahu, tak dle materiálů, je dbáno na správné uložení pomůcky, dítě najde pomůcku vždy na stejném místě – vede to k rozvoji smyslu pro pořádek. |
| Prostředí pro učení je přizpůsobeno spíše učiteli. | Prostředí pro učení je přizpůsobeno dítěti.Každé dítě má svůj hrací prostor a vymezenou plochu – vymezení koberečkem.Specifický nábytek – otevřené police (dostupnost všech pomůcek, velikostní přizpůsobení dítěti). |
| Motivuje se odměnami, tresty a pochvalami. | Přístup k dítěti je založen na partnerském přístupu – dítě je vedeno k sebehodnocení (vlastní kontrola chyb je součástí pomůcek), učitel vyzdvihuje popisným jazykem, co se dítě naučilo.Vyzdvižení kladného hodnocení, rozvoj vnitřní motivace k činnosti. Vedení k vlastní odpovědnosti a uvědomění si důsledků. |
| Se všemi dětmi se zachází stejně – děti jsou brány, že jsou v daném věku vždy na stejném stupni vývoje. | U každého dítěte se rozpoznávají senzitivní fáze – v různém věku jsou různé senzitivní (citlivá) období pro rozvoj – učitel musí tato období dobře znát, respektuje individualitu dětí. |
| Běžné hračky | Součástí vybavení jsou „učební pomůcky“ a předměty denní potřeby.
|
| Materiály a hračky jsou bez zaměření na konkrétní dovednosti. | Učební pomůcky jsou velice specifické – jsou rozděleny vždy dle toho, jakou dovednost rozvíjí, popř. co se dítě učí (barva, měření, porovnávání, zavazování tkaničky), např. – pro barvu – barvené destičky, pro chápání délky – tyče, pro zavazování tkaničky – rám s tkaničkami, tj. každá pomůcka je pouze na jednu dovednost či znalost – tzv. izolace jedné vlastnosti. V pomůckách je zabudována také tzv. kontrola chyby.Principy učebních pomůcek:izolace jedné vlastnosti, práce s chybou, trojstupňová výuka, limity – hranice, práce s kontrastem, práce s páry, estetika materiálu |
| Ve třídách je tzv. „pracovní hluk“, děti jsou hlučné, i když si hrají ve spontánních činnostech. Rušivé elementy, např. manipulaci s nábytkem nebo hračkami apod. | Součástí výuky je také TICHO, KLID A HARMONIE. Děti jsou vedeny k práci v tichu, aby bylo podporováno soustředění na práci s pomůckou. Děti jsou vedeny k ohleduplnosti k druhým, je osvojována ohleduplná manipulace s nábytkem (např. manipulace se židlí – specifické položení, nikoliv sunutí). Ve třídě probíhá mnoho aktivit, ale není hlučnáTicho je učeno také na při práci na elipse. |
| Součástí výuky není rozvoj harmonie a rovnováhy (není to dáno ani RVP) | Součástí výuky je rozvoj vnitřní harmonie a rovnováhy, zejména při činnostech na elipse, popř. specifickými relaxačními cvičeními. Významná je také práce s dechem a naslouchání svému tělu a potřebám. |
| Pevná (předem daná) pravidla. | Pravidla vychází od dítěte, společné určení pravidel, která se budou respektovat. |
| Mluví vždy ten, kdo má slovo od učitele. | Svoboda mluvit (ale bez rušení ostatních) podle libosti, ale vždy s respektem k druhému a potichu. Vedení k ohleduplnosti k druhému přirozeným vnímáním dítěte. |
Co je to „Montessori“?
Montessori je pedagogický přístup k dítěti a zároveň životní filosofií, ve které je stěžejním principem dítě a jeho celistvý a harmonický rozvoj. Pro tuto metodu je významné připravené prostředí, neboť dítě se nejlépe učí v sociálním prostředí, které podporuje jeho jedinečný vývoj. Hlavním cílem je tedy komplexní vývoj dítěte, podpora jeho individuality a jedinečnosti.
Jak metoda funguje?
Každá Montessori třída funguje na principu svobody s předem danými limity. Každý program má svůj vlastní seznam základních pravidel, které se liší s věkem dětí, ale je vždy založen na hlavní Montessori myšlence – respektu jeden k druhému a ke svému okolí. Děti mají svobodu pracovat svou vlastní rychlostí s pomůckami, které si samy vyberou, a to buď individuálně, nebo s jinými dětmi.
Učitelka se spoléhá na své pečlivé pozorování dětí, aby správně určila, které nové činnosti a pomůcky mají být ukázány každému jednotlivému dítěti nebo malé skupině dětí v danou chvíli. Cílem je povzbuzovat aktivní, samostatně řízené učení se a udržovat rovnováhu zvládnutí daného učiva jednotlivci, malými skupinami i třídy jako celku.
Co činí Montessori vzdělávací metodu jedinečnou?
Je to přístup k dítěti, dítě je chápáno „jako celek“. Základním cílem Montessori metody je pomoct každému dítěti dosáhnout svého plného potenciálu ve všech oblastech života. Činnosti ve třídě podporují vývoj společenského chování, emoční růst, koordinaci malých i velkých svalů stejně jako akademickou přípravu. Celostní osnovy pod vedením speciálně vyškolené učitelky umožňují dítěti zakusit radost z učení, dávají mu prostor užít si celý proces vývoje sebe-uvědomění, stejně jako mu poskytují zkušenost, z níž dítě čerpá akademické znalosti.
Jsou Montessori školy zaměřené nábožensky?
Nikoliv. Montessori systém staví na tzv. celistvém přístupu k dítěti (Global Concepts), který není přičleněn k žádné náboženské organizaci. Ačkoliv mnoho soukromých Montessori škol v USA má náboženskou orientaci, Montessori vzdělávací metoda sama o sobě není založena na žádném náboženství.
Proč je ve třídách často ticho?
Školní den je v Montessori třídě rozdělen na pracovní cyklus a hrací cyklus. Pracovní cykly obvykle trvají asi dvě hodiny dopoledne (především ráno) pro nejmladší děti a další dvě hodiny odpoledne pro ty děti, které zůstávají celý den. Během této doby je velmi pravděpodobné, že uvidíte děti, jak se nadšeně učí hlásky abecedy za použití hmatových písmen nebo budou zkoumat tóny za s pomocí sady speciálně laděných zvonků. Některé z dětí může pracovat na základních matematických konceptech za použití korálků navlečených na krátkých drátcích, zatímco jiné dítě bude tvořit koláž nebo malovat apod. Toto je pro děti velmi rušné období dne a vážný výraz, který často mají na svých tvářích je výrazem totálního soustředění – koncentrace. Právě ticho je velmi důležité pro plné soustředění. Ztišit se však musí také učitel. Ticho působí nejen na rozvoj pozornosti, ale také na celkový psychický, intelektuální a morální rozvoj dítěte. Proto jsou v Montessori škole zařazována také cvičení ticha. Dle M. M. je cvičením ticha dítě „konstruováno jako psychická bytost“
Všeobecně se říká, že v Montessori třídách je dětem dovoleno, aby si dělaly, co chtějí. Je to pravda?
Montessori metoda je založena na principu svobodné volby smysluplné činnosti dítěte a pevně stanovených „společně vybraných“ pravidlech, které dítě dodržuje. Pokud dítě pomůcku zneužívá nebo ji používá jinak, aniž by došlo k cíli dané aktivity, učitel zasáhne a upozorní dítě, jak správně danou pomůcku použít či jakou jinou činnost si vybrat. Svoboda je zde vyvážena velkou odpovědností dítěte za své činy. Podle M. Montessori „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“. Ve třídách pro děti od šesti let, učitelé denně zapisují práci dětí a jsou schopni je přesměrovat na jinou činnost, aby byly rovnoměrně plnit dané učební osnovy.
Jsou Montessori třídy strukturované?
Ano. Strukturace začíná již strukturovaným prostředím, které je pomyslně rozděleno na tzv. centra aktivit, a to podle jednotlivých vzdělávacích oblastí. Tato centra pak obsahují specificky vybrané pomůcky, náležící do dané vzdělávací oblasti. Každá pomůcka má své místo a musí být zpět vrácena. Proto tento systém učí také děti „pořádku“. Ačkoliv Montessori učitel věnuje pozornost tomu, aby každému dítěti byl jasný cíl použití každé pomůcky a lekce s pomůckou předvádí pomalu a jasně, po malých sekvenčních krocích, dítě má svobodu si samo vybrat z široké škály činností a při práci s každou pomůckou dále objevovat nové možnosti jejího použití.
Co je to „připravené prostředí“?
Aby učení mohlo probíhat pod „taktovkou dítěte samotného“, celá učebna, pomůcky i sociální prostředí, jehož součástí je také učitel- průvodce, musí podporovat žáka. Učitelka poskytuje pouze nutné zázemí a zdroje činností, včetně příležitostí, kde děti mohou fungovat v bezpečné a pozitivní atmosféře. Učitelka proto potřebuje získat důvěru každého dítěte, což způsobí, že děti ochotně zkoušejí nové věci a skrze tyto činnosti si budují zdravé sebevědomí.
Co jsou to Montessori pomůcky?
Je to systém promyšlených didaktických materiálů a činností. Dr. Montessori dlouholetým pozorování došla k závěru, že dítě se zapojuje do těch činností, které je nadchnou a které se jim líbí. Proto se k nim opakovaně vracejí. Toto zjištění ji vedlo k vytvoření řady učebních pomůcek, které při práci vyžadovaly zapojení všech smyslů dítěte. Pomůcky jsou už ve své podstatě sekvenční a tzv. sebe -korekční, čímž usnadňují samostatnou výuku schopností a vedou k postupnému osvojování abstraktních vědomostních konceptů.
Proč byste si měli vybrat Montessori vzdělání pro vaše dítě?
Většina inteligence i sociálních vlastností vašeho dítěte jsou formovány od 18 měsíců do 6-ti let věku. Proto je pro vývoj dítěte první sedmiletí nejdůležitějším období. Toto je také období, kdy je dítě nejvnímavější, nejzvídavější a nejvíce nadšené prozkoumávat svět kolem sebe. Dítě je otevřené a tzv. absorbuje vše jako houba. Montessori metoda věnuje tomuto nadšení i zvídavosti a poskytuje dětem všech věkových kategorií informace způsobem, kterým jim mohou porozumět a dále s nimi pracovat. Učení se je zábava a v Montessori třídě se může přizpůsobit individuálním potřebám vašeho dítěte.
Proč Montessori školy přijímají děti již od 2let věku dítěte? Není to brzy?
Proces učení začíná od narození a pokračuje po celý život, takže věk dva roky opravdu není příliš brzy pro předškolní zařízení. Děti jsou způsobilejší víc, než si představujeme. Také adaptace dítěte na školní prostředí je ve dvou letech snazší než v následujících. Časné setkávání dětí s podněty k časnému objevování a pokročilejšímu vývoji, ale vždy musí být respektována přirozenost.
Předškolní zařízení Montessori často přijímá děti od dvou, popř. dva a půl let, aby je vedly přes jejich léta ,,normalizace“. Toto dětem zaručuje čas, aby vyvinuly a kultivovaly svůj mysl pro rovnováhu a harmonii s prostředím, a to před tím, než postoupí k formálnímu základnímu vzdělání. Proto první roky věku dítěte jsou nejdůležitější, ale bohužel často i nejvíce zanedbávané v mnoha společnostech. Začne-li dítě v dobré Montessori škole, s dobrou učitelkou v 18-ti měsících, mohou s ním pozitivní výsledky jeho práce zůstat po celý život.
Dívají se v Montessori škole děti na televizi?
Montessori systém připravuje děti na život. Děti se nejlépe učí především vlastní zkušeností. Televize v prostředí mateřské školy Montesori zcela chybí. Virtuální realita, nikdy nemůže nahradit vlastní zkušenost ve skutečném životě. Přístup Montessori se nesnaží popírat přínos informačních technologií a medií. Tyto moderní prostředky vlastně vnesly revoluci do komunikace ve smyslu dostupnosti a rychlosti a pomohly překonat kulturní a sociální rozdíly. Zároveň se však staly živnou půdou pro zlo, které znehodnocuje lidskou existenci. Zdánlivě nevinný účinek medií na děti se projevuje např. jejich odporem k psaní po tom, co samy poznaly výhody klávesnice a myši.
Co se stane, až dítě odejde z Montessori programu?
Děti z Montessori škol jsou neobyčejně adaptibilní. Naučily se pracovat samostatně i ve skupinách. Protože byly podporovány, aby se učily rozhodovat od nejútlejšího věku, jsou z nich žáci, kteří se umí rozhodovat a zvládají dobře čas, který mají k dispozici. Byly také motivovány, aby si vyměňovaly myšlenky a diskutovaly o své práci s ostatními spolužáky, takže mají vyvinuté dobré komunikační schopnosti. Tyto jim mohou pomoci zařadit se do nové třídy či školy. Výzkum ukazuje, že nejlepším ukazatelem budoucnosti je vyvinutý smysl pro zdravou sebeúctu. Montessori programy, zaměřené na samostatně vybírané, nesoutěživé činnosti, pomáhají dětem vyvinout dobrou představu o sobě, sebedůvěru, aby byly schopny ve svém životě zvládat překážky a přizpůsobovat se změnám.
Může učit v Montessori každý s pedagogickým vzděláním?
V Montessori systému je postoj dospělého k dítěti založen na partnerském přístupu. Již tato skutečnost může „iritovat“ některé učitele, kteří se dosud mylně domnívají, že největšího úspěchu dosáhnou autoritativním přístupem, jež je založen na strachu. V Montessori třídě učitel funguje jako tvůrce třídy, je zdrojem informací, modelem chování a tím, kdo ukazuje nové lekce práce s pomůckou. Takový člověk musí být především pečlivým pozorovatelem a zapisovatelem chování a vývoje každého dítěte. Učitel funguje jako prostředník usnadňující vzdělávání, je laskavým „důvěrníkem“ pro dítě. I pro Montessori školy platí, že učitel musí mít středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání pro práci v mateřské škole, viz. školský zákon. Navíc však musí absolvovat rozsáhlý (alespoň dvouletý) trénink v tomto systému pod akreditovanou společností a získat diplom vydaný pro danou věkovou skupinu (např. batolata, předškolní věk, první stupeň ZŠ).
